To, že mám závody od RunCzechu nejradši, už z několika mých článků o půlmaratonech asi víte. Že je ale překoná trailový závod, ze kterého jsem měla hrůzu, mě úplně dostalo.

Liberec nature run měl tento rok premiéru. Organizátoři se pochlapili a ze svých klasických městských běhů se na konci sezóny přemístili do přírody. A nemohli udělat lépe.

Vůbec jsme netušili, co nás čeká

Věděli jsme jen, že to bude 22 km. A že to bude trochu i do kopce.

Vybíhali jsme z úplného centra Liberce po kostkách, které jsem vždycky při závodech proklínala. Teď, po zkušenosti s terénem v lesích okolo Liberce mi kostky budou připadat jako procházka po mechu.

Vyběhli jsme a nevěděli vůbec, co nás na trase vlastně čeká. Věděla jsem, že tam budou kopce, ale přiznám se, že jsem je nečekala takové.

První polovina byla převážně do kopce a některé části byly tak prudké, že je všichni běžci kolem nás jen pěšky šlapali nahoru. My jsme se snažili udržet rychlé tempo a střídat běh s chůzí. Bylo to náročné, ale všichni měli super náladu a byli k sobě hrozně slušní.

Trasa totiž v některých místech byla uzoučká a chtě nechtě jsme tam do sebe občas vráželi. Všude okolo se ale ozývalo “Jéé, pardón” a “Néé, nic se neděje“.

Dech mi totálně vyrazil lom, který se před námi otevřel poté, co jsem si myslela, že už máme to nejhorší za sebou. Jak moc jsem se pletla:

Když jsme ale s Katharine vyběhly nahoru, naskytl se nám tak strašně krásný výhled a dostavil se tak strašně super pocit, že jsme málem pukly štěstím.

Za vtipných komentářů dobrovolníků vedle trasy jsme si tam nahoře udělaly slavnostní selfie a honem pádily dál. Několik lidí se toho chytlo a začalo tam fotit taky, a tak jsem měla pocit, že jsme spíš na takovém výletě se zážitky, než na závodě.

Katharine bych ráda veřejně pochválila. Zatím v životě nejvíc uběhla 13 km a na tento závod jsem ji přihlásila 2 týdny před konáním. Nechápu, jak to zvládla s takovou grácií a úsměvem!

Celou trasu jsme běžely spolu a bylo to super!

Na trase jsem měla některé oblíbené značky:

… ale také méně neoblíbené značky:

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

🌲 #liberecnaturerun

Příspěvek sdílený RunCzech (@runczech),

Další úžasné překvapení přišlo u nádrže Bedřichov, kde jsme se ocitly na břechu krásně klidné a modré vody s roztomilým břehem. Tomu prostě nic nechybělo!

 

Kdybych to celé měla zhodnotit, jednoznačně to byl nejhezčí a nejzajímavější závod, na kterém jsem byla. Ale také nejtěžší. Trasu jsme zvládly sice krásně, ale za fakt dlouhý čas – 2:46 hod. Dělaly jsme si pauzy, natáčely, fotily a celé to braly spíš jako běžecký zážitek než závod na čas.

To je odpověď na vaši častou otázku, jaktože jsme po závodě vypadaly tak dobře!

Závěrečná “rovinka” do cíle nás sice pořádně vyřídila, byla totiž do prudkého kopce mířícího k náměstí. Ale byla zasloužená a dovedla nás do cíle, kde se zase spustila vlna endorfinů a kde jsem si zase řekla, že se hned doma přihlásím na další závod.

 

A jaká byla naše radost, když jsme se dozvěděli, že bude mít Liberecký nature run pokračování! Ano přátelé, tento závod se bude konat znovu a já tam rozhodně nebudu chybět!

Protože mě dostala trasa, okolní příroda, samotný Liberec, ale hlavně atmosféra a všichni super lidi, kteří se na závodu podíleli. Ať už běželi s námi nebo nám za běhu podávali ionťáky a Katharine zalepovali puchýř na noze uprostřed lesa.

Tyhle zážitky vám zůstanou napořád. Pojďte je zažít taky! Událost najdete tady!

Díky RunCzechu za boží závod. Díky všem dobrovolníkům a organizátorům kteří stavěli trasu. Díky všem, co fandili. Slibuju, že budu běhat, dokud budu chodit! 😀

 

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *