K sepsání článku o efektivním cvičení mě přiměl zážitek z nedávné lekce jógy, kde jsem byla v roli suplujícího lektora. Nevím, kdo už se mnou někdy nějakou lekci zažil (zkusit jste si to mohli třeba při józe ve Stromovce za úsměv v září nebo na mých lekcích tabaty na Podbabě), ale vždycky se snažím dát do lekce úplně všechno.

Snažím se vždy maximálně přizpůsobit účastníkům lekce, a to jak náročností, tak náladou. A vždycky dostanu parádní zpětnou vazbu. Na mých hodinách lidi makají naplno, nikomu nic neodpustím a snažím se z každého z nich vyždímat jeho maximum.

Nevěřili byste, jak jsou pak šťastní, že se překonávali.

Ale zpátky k tomu, proč vám to píšu.

Nedávno jsem suplovala za nemocnou kolegyni začátečnickou jógu pár holek. Ty ale na tu lekci přišly bez jakékoliv motivace nebo chuti. Měla jsem z nich pocit, že si tam přišly odškrtnout kolonku v diáři “Dneska půjdu na jógu”.

Nechtělo se jim dělat nic, každé povzbuzení braly jako utrpení a já si od půlky lekce začala připadat jako paní učitelka na základce, která musí děti přemlouvat, aby teda cvičily, když jsem za to placená.

Achjo. Celá lekce mi trochu zkazila náladu, ale uvědomila jsem si díky ní několik hrozně důležitých věcí.

A o ty se s vámi podělím.

Efektivní cvičení

Jde tady hlavně o motivaci, o vaše osobní nasazení a taky vůli při samotném cvičení.

Tak pojďme na to, zde je 6 základních otázek, které byste si měli položit před cvičením nebo během něj:

1. Proč jdu cvičit?

Já vím, pro někoho triviální otázka.

Nechodíte ale cvičit někdy proto, že jste si řekli, že přece půjdete aspoň 3x týdně, a je to spíše z donucení? To je asi špatně a moc dlouho vám to nevydrží.

Špatně je taky, pokud jdete jen proto, abyste si to nějak odcvičili a mohli si odškrtnout položku v diáři.

Mně se to nedávno stalo. Cvičila jsem doma Insanity a byla jsem docela unavená. Bylo asi 10 hodin večer, otupěle jsem zírala do notebooku a bezduše tak nějak napůl cvičila to, co se přede mnou odehrávalo na monitoru. A asi po 15 minutách mi došlo, že takhle cvičit nechci.

Stalo se přesně to, že jsem jen tak tupě čekala, až si to prostě odcvičím a budu moci říct, že to mám za sebou.

NE!

Takhle NE!

Normálně jsem se na sebe tak naštvala, že jsem si to video pustila od znovu a jela jsem tak naplno, jak jsem kdy v životě Insanity cvičila.

Pocit potom? Takový, který byste všichni měli zažít.

Takže proč jdete cvičit?

Protože se chcete vyřídit.

Protože vám dělá dobře se zapotit.

Protože chcete být fit.

I protože prostě chcete boží břicho na léto.

Protože zhubnete.

Protože si pak lépe pochutnáte na jídle.

Nebo protože jen chcete vypadat dobře nazí. Haha.

Ale nechoďte cvičit jen proto, abyste si mohli říct, že jste byli cvičit. Takhle to totiž nefunguje a vaše cvičení tak bylo naprosto neefektivní. Pokud do toho nedáte všechno, běžte radši dělat něco užitečného.

A co další důvod?

2. Dovolená zadáčo za dvacet kliků navíc?

O co jde?

Že často nejedeme cviky naplno tak, jak bychom přitom zvládli.

Vzdáme je daleko dřív, než bychom museli. Buď se u cviku nudíme a nebo máme pocit, že už to je naše maximum.

Sama se občas přistihnu, že když Shaun T dělá v Max Insanity už asi patnáctý klik za sebou, tak mi v hlavě přeblikne nějaká součástka, která mi řekne, že už teda asi nemůžu a měla bych si dát pauzu.

Omyl.

Představte si, že vám někdo řekne, abyste udělali 30 pánských kliků. Ale pořádných! Uff, no možná byste to nějak dali – hlavně kluci. Já bych teda měla co dělat.

…a teď si představte, že bych vám za těch 30 pánských kliků zaplatila měsíční dovolenou na Bahamách. Já takhle minulý týden zkusila cvičit a věřte tomu nebo ne, těch kliků bych udělala klidně 50.

Kde se ve mně najednou vzalo tolik síly? Netuším. Myslím, že ani nešlo o ty Bahamy, které jsem věděla, že stejně nedostanu. Byl to ale hec. Byl v tom nějaký důvod, proč to dělat.

Prostě jsem zjistila, že tam ta kapacita je a že ty kliky udělám, i když si hlava myslí, že už ne.

A nemyslete si, že to máte jinak!

3. Cvičíte zdravě a s rozumem?

Spousta z nás to občas se cvičením přehání.

Nejčastěji je to proto, že jedeme podle nějakého plánu, který sestavil někdo jiný. Nebo jsme si ho sestavili sami, ale trochu moc přísně.

Ačkoliv jsem v předchozím bodu mluvila o cvičení do maxima, týká se to jen samotných cviků. Ty totiž většinou odbudeme proto, že se v nich nudíme a objektivně nám připadají dlouhé. Tam na sebe přísní buďte. Nebo si slibte Bahamy. 😀

Pokud ale cítíte, že je toho cvičení v rámci týdne na vás moc, dejte si pauzu.

Já si dneska dala pauzu od Insanity, ačkoliv je rest day až zítra. Včera jsem vstávala brzo na tenis, jela na pokraji sil Max Interval Circuit, pak přejížděla přes půlku republiky za rodiči a dneska cítím, že toho fakt bylo moc a tělo už mi včera dalo stopku. Se sestřičkou jsme si daly jen nějaké její oblíbené jednoduché cardio cvíčo na 20 minutek a cítím se mnohem líp a odpočatě. Insanity bych dneska možná dala, ale nemělo by žádný efekt.

Vaše tělo si samo řekne, kdy má dost a vy byste ho měli sakra poslouchat!

Cvičte jen, pokud máte sílu, energii, chuť a jste zdraví. Pak budete cvičit úplně jinak. Efektivně a rádi.

4. S kým se srovnáváte?

Kdo je vaším vzorem? Podle koho jedete?

Při svých lekcích jsem si všimla, že po sobě lidi hrozně pokukují. O kolik udělá ten druhý víc kliků a o kolik déle vydrží v nějaké krkolomné jógové pozici.

Proboha, vždyť je každý úplně jiný. Každý cvičí jinak často, jinak dlouho, má jiné dispozice a nebo mu to zrovna dneska prostě jde.

NIKDY se nesrovnávejte s někým jiným. Srovnávejte se jen sami se sebou! Porovnávejte jen své výkony třeba před měsícem nebo posun od začátku lekce ke konci.

Je sice fajn, chodit cvičit s kámošem, ale ten je přeci také jiný, i přestože jste začali cvičit v jeden den. Každý máme své možnosti a v rámci těch bychom se měli pohybovat. Srovnávání s jinými by vás mohlo demotivovat a nebo naopak uvést ve falešný pocit toho, že jste skoro zadarmo tak dobří.

5. Dosáhli jste cíle? Tak to teprv začínáte.

Cvičením chceme dosáhnout nejrůznějších cílů, nejčastěji to jsou:

  • zhubnout na určitou váhu
  • odcvičit nějaký program
  • mít vytvarovanou  postavu podle jasných představ
  • uběhnout určitou vzdálenost
  • sbalit toho týpka ve fitku 😀

No, pokud toho dosáhnete, je to super. Ale tam ta cesta nekončí. Tady to všechno teprve začíná.

  • zhubnout umí hodně lidí, udržet váhu ale nikoliv
  • odcvičíte program, ale za další měsíc vaše tělo nebude vědět, že nějaký zažilo
  • tvarování postavy je proces, který vytvarováním nekončí
  • běh se taktéž musí pěstovat, jinak fyzička uteče
  • i ten týpek z fitka vám potom uteče… 😀

Ať už je váš cíl jakýkoliv, po dosažení se na to všechno nemůžete vykašlat, jinak bude zle. Můžete zvolnit, ale ne přestat.

Mně třeba Insanity nebo jiné jedno/dvouměsíční programy naučily pravidelnosti a lásce k pohybu. Od té doby, co jsem si poprvé zapnula nějaká videa, jsem nepřestala pravidelně cvičit. A není to tak, že bych pořád jela jak blázen, naopak.

6. Máte rituály po cvičení?

Po cvičení nezapomeňte hodně pít. Organismus během cvičení a po něm bez tekutin pláče.

Také se na konci vždycky protahujte, ať to tak vypadá nebo ne, vaše tělo to potřebuje. Kdo ví, časem můžete být flexibilní tak, jak jste si vždycky přáli. Já se po cvičení protahuju už dva roky a spokojená rozhodně jsem! Nic vás nebude bolet a flexibilitu využijete všude možně! 😀

Já jsem na sebe po cvičení vždycky pyšná, usmívám se na všechny strany a většinou se podělím na Instagramu 🙂

Motivace není nikdy dost!

Takže!

Cvičte zdravě, s rozumem a s chutí.

Cvičte proto, aby se vám hezky žilo nebo abyste vyběhli jezdící schody na Míráku bez jediného zastavení.

Cvičte klidně proto, abyste se líbily tomu klukovi z Instagramu.

Abyste shodili, nabrali nebo se jen vešli do plesových šatů. Ale chtějte se do nich vejít i za rok! Ne jen kvůli jedné události.

Cvičte proto, abyste snížili riziko nemocí nebo abyste posílili imunitu.

Cvičte proto, abyste byli motivovaní o to lépe jíst.

Cvičte, abyste lépe spali a vážili si času odpočinku.

Cvičte, abyste vypadali mladší, žili déle a hlavně… abyste byli šťastní.

Jinak to nemá smysl.

Chcete ještě více motivace? Přečtěte si 11 přesvědčivých důvodů, proč stojí za to sportovat.

Díky, že mě čtete a motivujete cvičit taky!

andy

Počet komentářů: 2

  • 6.5.2018 at 10:03
    Permalink

    Krásne napísané.😊😊😊

    Reply
    • 8.5.2018 at 22:42
      Permalink

      Díky moc, Baru 🙂

      Reply

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *