Nenechte se napálit! Na co si dát pozor při nákupu potravin

Nakupovat jídlo chodím skoro každý den. Mám své oblíbené výrobky a značky, ale občas zkusím něco nového nebo zabrouzdám po krámu někam, kde jsem předtím ještě nebyla a občas bývám z výrobků a jejich obalů docela nemile překvapená.

Tuplem, když se Kaufland rozhodne přesunout a přeorganizovat celou obrovskou prodejnu a já si musím svou pravidelnou cestičku vychodit znovu a strávím tam o půl hodiny déle.

Obchodníci i výrobci na nás neustále zkoušejí nejrůznější triky, které nám na první pohled prostě nedojdou. Ovlivnit nás vlastně může i samotná barva výrobku nebo jedno slovo na obalu.

Aby se teda neřeklo, že ty práva studuju zbytečně, rozhodla jsem se vám sepsat malý praktický návod na to, jak nakupovat chytře a nenechat se napálit:

Klamavé popisky

Určitě jste si už někdy koupili „čokoládu“, která ale měla s čokoládou leda tak podobnou barvu, nebo „celozrnný chléb“, který byl celozrnný asi jako bílý rohlík.

Obchodníci ví, na co slyšíme a co chceme, v mnoha případech však nekupujeme to, čím si myslíme, že výrobek je.

Každý výrobek musí mít zákonný název, který mu dává legislativa. Třeba v této vyhlášce se dozvíte, co má obsahovat správný celozrnný chléb nebo jak dlouho má vydržet trvanlivý chléb.

Pro zajímavost uvádím několik typických potravin, u kterých často název nesedí s tím, co by jeho složení mělo obsahovat, aby touto potravinou podle zákona byl:

Celozrnný chléb – musí obsahovat aspoň 80 % celozrnných mouk. Celozrnné pečivo proto ve většině obchodů vůbec neseženete. Půjde ve většině případů o vícezrnné pečivo (to může obsahovat až 95 % bílé mouky) nebo tmavé pečivo (většinu dobarvené). U každého výrobku byste měli najít popisek, o jaký druh pečiva se jedná. A pokud nenajdete, prodavači vám to musí sdělit.

Čokoláda – ta mléčná musí obsahovat alespoň 25 % kakaové sušiny, ta hořká alespoň 35 %. Schválně mrkněte, pokud vám doma po Velikonocích zůstali nějací čokoládoví králíci, kolik sušiny u nich najdete. Pokud u nich vlastně vůbec najdete etiketu. Tam si můžete být téměř jisti, že se pod obalem skrývá možná králík, ale rozhodně ne z mléčné čokolády. O čokoládě jsem napsala samostatný článek, tak se mrkněte.

Ovocný jogurt – na obalu ovocného jogurtu často najdete, že je v něm 60 % jahod. Už ale možná přehlédnete, že jogurt obsahuje 20 % jahodového přípravku a těch šedesát procent tak musíte počítat z těchto dvaceti. Výsledek? V jogurtu je 12% podíl jahod. Nazdar!

Tip: Pokud by vás to opravdu zajímalo, veškeré prováděcí předpisy k zákonu o potravinách a tabákových výrobcích najdete tady. Ale udělejte si k tomu velký kafe.

Poloprázdné obaly

Toto asi nebude žádná novinka.

Znáte to, když si koupíte třeba sušenky nebo müsli ve velké papírové krabici, která vám zabere většinu místa v batohu, doma z krabice ale vybalíte plastový obal s müsli, který se rovná asi polovině objemu krabice?

Úplná normálka.

Jak tomu předejít? Především koukat na poměr ceny a hmotnosti a poměřovat s jinými obaly a hmotnostmi. Pokud víte, že jste se jedním 250 g balením napálili, nekupujte si stejnou hmotnost v ještě větším balení za stejnou cenu.

Zdroj: dtest.cz

Výběr barvy

Možná tomu neuvěříte a budete si myslet, že je to nějaká přitroublá psychologie.

Barva ale hraje důležitou roli při výběru.

Občas doma vybalím nákup a zjistím, že je všechno zelené, hnědé nebo červené. Navozuje to ve mně pocit zdravého nákupu a spokojenosti. Zelená tak opravdu působí.

Naopak křiklavé barvy jako agresivní růžová, fialová nebo ostře modrá budou působit na děti a navozovat v nich ten pocit, že je to nezdravé a že to musí prostě mít. Vzpomeňte si, kdo jste jako malí neměli nejradši šmoulovou zmrzlinu. Dneska je to asi ta poslední, kterou bych si vybrala.

Ne všechno, co se zelená, je ale vždycky jen plné vitamínu a zdraví.

Zdroj: hesca.org

Co jsou farmářské potraviny?

Chodíte taky na farmářské trhy? Já jo.

A myslíte si, že všichni ti stánkaři mají vlastní eko farmu? Asi těžko.

Právní úprava „farmářů“ je trochu složitá. Existuje jakýsi kodex pro farmáře a jiné výrobce potravin, který není zákonem, takže ho nikdo dodržovat nemusí. Dodržují ho jen ti, kteří se k němu přihlásili.

A víte, kolik českých farmářských tržišť z celkového počtu asi 250 na ně odkazuje? Podle Asociace farmářských trhů celkem osm.

Farmář může být i někdo, kdo má obrovskou drůbežárnu a trápí tam zvířata. Proto si na označení „farmářský“ dávejte pozor, protože vlastně nic neznamená a většinou nikoho na nic neváže. Obchodníci jsou vázáni tím, že nesmí spotřebitele (vás) klamat.

Zdroj: trhy.alma.cz

Obrázky na etiketách

Jsou na etiketě balené vody vyfocené citrony? Tak to ta minerálka bude určitě napěchovaná vitamínem C!

Ani omylem, kamarádi.

To samé platí pro mnoho mléčných výrobků „s ovocem“, džusy nebo sušeného ovoce. Na obalech se na vás usmívají jahůdky, kiwi nebo pomeranče, ale spousta z těchto výrobků obsahuje jen barviva či sladidla. V sušeném ovoci je tolik cukru, že si radši nasypte do pusy rovnou cukřenku v kavárně.

Zdroj: alibaba.com

Jihočeské, rodinné, z lásky k Česku

Slova, která najdete v mnoha obchodech a na mnoha potravinách. A někdy mají úplně nulovou relevanci.

Z lásky k Česku si klidně můžete koupit jablka z Polska a jihočeské mléko vůbec nemusí být z jihu Čech. Ale samozřejmě může. Jen musíte obaly číst.

Odborníci z dtestu nedávno oznámili, že až 62 % nakupujících rádo podporuje českou produkci. Určitý vliv na nákup česky tvářících se potravin tak určitě má.

Problémy s původem potravin by se měl od letošního roku zlepšit. Vyšla totiž nová potravinová vyhláška, podle které se budou výrobky, které obsahují aspoň 75 % českých surovin, pojmenovávat jako „Česká potravina“ a označovat tímto logem:

Platit to bude i pro potraviny, které obsahují jen jednu složku: med, víno, mléko nebo hrách.

Bez přidaného cukru

Spojení „bez přidaného cukru“ sice moc hezky dokazuje, že výrobce do výrobku sám žádný cukr nepřidal, ale nikdo už vám nebude garantovat, že tam nějaký cukr nebyl už z povahy potraviny, ze které se výrobek skládá.

Takovým výrobkem je podle dtestu třeba balení müsli, které sice přidaný cukr neobsahuje, nicméně sušené ovoce v něm ano.

Dejte si pozor i na „bez přidaných éček„.

Zdroj: dtest

Co je bio?

Máte důvěru ve výrobky, které jsou bio? Tak super.

A víte, co to znamená?

Název „bio“ v sobě skrývá:

• jen produkty zemědělského původu
• 95 % surovin výrobku musí pocházet z ekologické produkce
• nesmí to být ulovené volně žijící zvíře nebo chycená ryba v moři
• zákaz používání běžných postřiků (pesticidy) – nicméně si nemyslete, že proti škůdcům nic nepoužívají, mají ze zákona dovolené určité prostředky, kterými svou produkci chrání.
• každé hospodářské zvíře má stanovený minimální prostor pro chov
• šetrný chov a používání krmiva ze stejné farmy
• zákaz geneticky modifikovaných plodin
• omezené používání přidaných chemických látek

Bio je tak spojeno především s ekologickou šetrností bez chemie a milým zacházením se zvířaty. Biopotraviny budou vždy označeny tzv. biozebrou:

Datum použitelnosti není datum trvanlivosti

Věděli jste, že je mezi nimi rozdíl?

Datum použitelnosti – najdete ho na výrobku označené jako „Spotřebujte do„. Je to mezní datum, do kterého byste potravinu měli spotřebovat, protože pak už to není bezpečné a stává se z ní potravina neprodejná a nekonzumovatelná.

Datum trvanlivosti – označuje se jako „Minimální trvanlivost do„. Takovou můžete poměrně bezpečně konzumovat či prodávat i po uvedeném datu, pokud je na oko a čuch v pořádku.

Pozor na výrobky ve výši očí

Není to sice žádné generální pravidlo, ale v mnoha případech obchodníci umisťují ty nejdražší produkty ve výši očí. Nemusí to být nutně nejdražší, ale třeba ty, ze kterých mají prodejci největší zisk.

Když chodím po obchodech, nadělám tolik dřepů, že mě vlastně levnější potraviny ještě dělají fit! 🙂

Další taktikou obchodníků je umístění jednotlivých druhů potravin různě po obchodě. Ukažte mi krám, kde mají ovoce, jogurty a pečivo hned vedle kasy. Haha. Na jednu stranu to chápu, na druhou mě štve obcházet celý dvoupatrový Kaufland kvůli pár vejcím a šunce, které jsou na druhém konci jiného patra.

Tak to bychom měli. Doufám, že pro vás byl článek užitečný a vezmete si z něj ponaučení.

Důležité je číst obaly výrobků. Nedůvěřovat těm bez obalů a prázdných slov („džusy bez konzervantů“ – vždyť džus ze zákona nesmí mít konzervanty), které vlastně nic neznamenají.

Nakupujte čerstvé a kvalitní potraviny, podporujte lokální výrobu a vařte samé dobroty!

Díky, že mě čtete.