Cvičení

Proč vám pouze vysněný cíl a motivace nestačí?

Znáte to. Začíná nějaká měsíční fitness výzva nebo se rozhodnete začít běhat. Popřípadě si koupíte permici do fitka. To je fuk. Jde o to, že je to nějaký nový start.

Nové starty milujeme všichni. Jsme motivovaní, nadšení a víme, že tentokrát to bude ono.

Máme jasnou vizi – chceme zaběhnout závod, chceme vypadat jinak, chceme zhubnout nebo naopak nabrat. Potřebujeme se vejít do svatebních šatů, potřebujeme mít silné ruce na zvedání dítka nebo zpevněné tělo pro zdravější sedavé zaměstnání.

Tomu všemu říkáme cíl.

A to, že to chcete, nazýváme motivace. Zrovna tohle „chci“ je motivace vnitřní. Pak tu máme ještě tu vnější, kterou úplně nemám ráda, protože sem často spadá snaha vypadat jako někdo jiný, případně se někomu zalíbit nebo zhubnout kvůli někomu, kdo nás za postavu kritizuje nebo jinak hodnotí.

Proč se mi to nelíbí?

Je to celkem krátkodobá a vratká motivace a hlavně krátkozraký cíl. A v kombinaci obojího se to dost rychle rozsype jako domeček z karet.

Pokud si udržíte hlavně motivaci vnitřní, bude to mnohem lepší. Dělat to pro sebe. Protože opravdu chci. Protože chci něco dokázat a být na sebe pyšná.

Takže máme cíl a máme motivaci. Supr.

…a co dál?

Proč většina našich snů a plánů skončí neúspěchem a stále novými začátky? Proč zkoušíte znovu a znovu hubnout, formovat, běhat nebo lépe jíst?

Všechno je to o jedné jediné věci. Na které jsem se šeredně spálila, když jsem se minulý rok chystala na svůj první maraton.

Měla jsem sice jasný cíl – zaběhnout maraton. A jasnou motivaci – přihlášenou registraci a touhu zaběhnout svůj vzdálenostní rekord.

A myslela jsem si, že mi to stačí.

Všechno začalo docela nevinně. Měla jsem za sebou už několik půlmaratonů, takže jsem si říkala, že to prostě už je jen jednou tolik a bude stačit prostě víc běhat.

Haha. Ha… ha.

Taky jste někdy začali cvičit nějakou výzvu a říkali jste si, že přece cvičit umíte, tak to prostě zvládnete? Stačí nazout tenisky a cvičit, nebo snad ne?

Nicméně pojďme zpátky k mému příběhu.

Bláhově jsem si myslela, že můj trénink na maraton bude náročný proto, že budu muset prostě jenom víc běhat. Ale běhání mě přece baví, takže to nebude problém.

Haha.

Záhy jsem zjistila, že trénink nebude jen o tom, běhat. Trénink byl o přísném dodržování tréninkového plánu, který mi docela udělal čáru přes rozpočet. Musela jsem začít běhat kopečky, které nebyly příjemné, intervaly, ze kterých mi nebylo úplně hej a domů jsem z běhu chodila vyřízená a nikoliv příjemně osvěžená jako ze svých dosavadních výběhů.

To by se ale ještě nějak zvládlo.

Nejhorší na tom celém totiž byl čas. Trénovala jsem v zimě. A když přijdete z práce v osm večer a máte si jít do tmy a zimy zaběhnout 20 kilometrů, strašně se vám nechce.

A tak jsem brzo pochopila, že potřebuju kromě cíle a motivace ještě jednu věc:

SYSTÉM.

Možná tu věc můžeme nazvat i postupem. Nějaké logické, vědomé a organizované kroky, které mi pomohou k tomu, abych dosáhla svého cíle a naplnila svoji motivaci. Zjistila jsem, že jsem svůj režim, trénink ani jídelníček neuzpůsobila tomu, abych si našla čas a energii na přípravu na ten slavný maraton.

A tak jsem otočila.

Jak si vytvořit fungující systém

Pokud se do něčeho vrhnete po hlavě, musíte mít rozmyšleno, jak to bude fungovat. Odpovědět si na všechny pochybovací otázky.

Budu to stíhat?

Bude mě to bavit?

Zvládnu to?

Vydržím to?

Jsem na to stavěná?

Je to zdravé?

Je to vůbec reálné?

Co pro to musím udělat?

A hlavně – jak si to můžu zpříjemnit?

Na všechny tyhle otázky jsem si musela najít odpověď, abych mohla pokračovat na své tréninkové cestě. Začala jsem běhat dlouhé vzdálenosti jenom o víkendu a řekla jsem si, že se přes týden prostě po práci nebudu trápit. Věděla jsem, že to není optimální, ale jinak bych to vzdala a běhání by mě přestalo bavit.

Pochopila jsem, že bez silového tréninku to nepůjde. K zaběhnutí maratonu nestačí běhat. Potřebovala jsem posílit vršek a střed těla a začala pracovat na tom, aby moje tělo nebyl rozčvachtaný cardio stroj, ale spolehlivá schránka pro zdolání 42 kilometrů.

Musela jsem se kousnout. Zvyknout si na intervaly. Ale rozhodla jsem si to zpříjemnit. Sestavila jsem si playlisty z pomalejších a rychlejších písniček a věděla, na které mohu zvolnit a na které to musím bombit.

O víkendu jsem chodila běhat s kamarády, objevovala jsem nové trasy a zjišťovala, že k běhu neslouží jen jeden jediný park, kam jsem chodila trénovat doposud. Běháním jsem mohla začít vlastně dělat výlety s nějakým cílem, poznávat nová místa a v cíli si třeba dát limonádu a pokecat s místními, jak jim v zimě frčí hospůdka.

A ještě jedna věc mi pomohla – výkony a časy jsem si sledovala na hodinkách a porovnávala se s kamarádem, se kterým jsme se hecovali a podporovali.

A až tady začal být můj trénink účinný. Protože jsem si vytvořila systém – sérii kroků, která vedla k tomu, abych trénink reálně zvládla a zároveň mě bavil.

A jen díky tomu jsem ten maraton nakonec zaběhla, protože jsem byla dobře připravená. Mohla jsem být připravená líp, to bezpochyby. Ale šla jsem tomu naproti tréninkem, který jsem věděla, že je pro mě udržitelný a bude mě stále bavit.

Jak to může fungovat u vás?

Jak si můžete nastavit systém vy?

Sedněte si ke stolu a vezměte si do ruky papír. Napište si všechno, co si myslíte, že vám brání v tom, dosáhnout vašeho cíle.

A zkuste si odpovědět tím, že si nastavíte systém, abyste se těmhle věcem vyhnuli. Vezměme si to na pár příkladech:

Jste po práci líní cvičit? Zkuste cvičit ráno nebo o polední pauze. Aspoň jednou týdně. Nebo si nastavte systém, že přijdete z práce domů a než cokoliv dalšího začnete, musíte si zacvičit. Lenost pak nebude mít šanci.

Nedokážete dodržovat cvičící plán? Pak je asi nastavený dost přísně nebo ambiciózně. To, že ho jiná vaše kamarádka stíhá a zvládá, neznamená, že vám bude vyhovovat taky.

V posilovně vás to nebaví? Vezměte s sebou kamarádku a místo u kafe si pokecejte během pohybu.

Nesnášíte cvičení nebo posilovny? Nevadí. Popadněte kolo a vyrazte na výlet s rodinou nebo známými. Každý pohyb se počítá a vám bude fungovat systém propojení zábavy a sportu.

Běhání vás nebaví nebo je moc zdlouhavé? Najděte si oblíbený podcast a po cestě poslouchejte. Téměř si nevšimnete, že běháte.

Nedokážete se udržet jíst zdravěji? Naučte se jíst organizovaně, vědomě a jídelníček si pro představu zapisovat.

Všechno je to o systému. Jiných návycích. Nových pravidlech. A které návyky a pravidla to budou, už záleží jen na vás. Na tom, jak žijete. Co vás baví. A hlavně – co je ve vašich možnostech.

Já našla cestu v mírnějším režimu, zábavě v tréninku a střídání běhu a silového cvičení. Trvalo mi to. Ale přišla jsem si na to. A pak jsem vítězoslavně proběhla cílovou rovinou pražského maratonu a věděla jsem, že jsem zvítězila sama nad sebou, svými pochybami a v počátku špatně nastaveným systémem.

A víte, co je dobrá zpráva?

Že každý z nás může svůj systém změnit. Je to ve vašich rukou. Tak si tu svou cestu zkuste najít. Protože to za to strašně, ale strašně moc stojí.

Držím vám palce!

Už mě sledujete na Instagramu? Najdete mě jako @andy.fitfab!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *