Pod přezdívkou Katty Veganza se ukrývá milá a usměvavá Káťa Blažčíková.

Fitness koučka, milovnice posilování a zdravé rostlinné stravy, jak už plyne z její přezdívky.

Věnovala mi hodinku svého času a v kavárně Kofárna jsme si popovídaly o jejím životě, cestě ke zdravému životnímu stylu a jejím názorům na fitness.

Než si rozhovor přečtete, musím přiznat, že mě Káťa až překvapila, jak zdravý pohled na věc má. Od slečny, která se chlubí jednou z nejlepších postav v této zemi, jsem čekala, že se bude držet nějakých extrémních pravidel a způsobů formování postavy.

Ale kdepak.

Káťa jde přirozenou a zdravou cestou. Netrápí se. Nepoužívá sílu vůle. Je to pro ni svým způsobem jednoduché. A hlavně ji to baví.

Stačí málo, abyste to zvládli také.

Ale teď už pojďme na rozhovor:

cinka

1. Jak to všechno začalo

Jak a kdy jsi začala se cvičením?

Má to takové dva začátky.

V tom prvním jsem se obecně dostala ke cvičení a vůbec zájmu o výživu. Bylo mi patnáct a chtěla jsem zhubnout.

Druhý byl ten, kdy jsem se do toho ponořila opravdu intenzivně, tím myslím dodržování tréninků a stravy na denní bázi za cílem vypracování postavy.

Takže podnětem bylo hubnutí?

Už od dětství jsem měla nadváhu.

V té době se mi rozpadla parta kamarádů, šla jsem na střední do prváku a měla na sebe hodně času.

Mohla jsem se na sebe zaměřit a rozhodla jsem se, že se sebou něco udělám, a to i na rovině osobního rozvoje.

Začala jsem běhat, ze začátku jsem držela dietu, ale jen takovou, že jsem omezila kalorie. Půjčovala jsem si hodně knížek v knihovně, začala se zajímat o stravu, živiny a podobně.

Prome_na 22

Kolik kilo šlo dolů?

V této době jsem zhubla 17 kg a už jsem u toho zůstala. Strašně mě to chytlo a v podstatě pořád jsem měla nějaký pohyb.

A kolem 20 let jsem se začala věnovat fitness jako takovému takhle naplno. Dala jsem si určitý cíl, jak chci vypracovat svojí postavu, a šla jsem cestou pravidelných tréninků ve fitku.

Jídelníček už nebyl jenom o tom jíst zdravě, ale už řešil živiny.

Co všechno jsi zkoušela?

Prošla jsem si spoustou různých diet.

Vždycky jsem něco objevila, to pro mě byla svatá pravda, v tu chvíli jsem tomu stoprocentně věřila a myslela jsem, že by to tak měli dělat všichni a nenechávala jsem si do toho kecat. Pak jsem se zase trochu přeorientovala a našla něco jiného, co pro mě zase byla svatá pravda.

Teď už si myslím, že jsem v tom trochu vyspěla a poučila se zkušenostmi.

“Dělám to, co mi momentálně vyhovuje nejvíc.”

A připouštím, že se to může kdykoliv změnit.

Myslím si, že každému sedí něco jiného, a tím, jak se každý člověk stále mění, prochází různými situacemi a má jiné cíle, tak se jeho potřeby mění s ním.

cinka

2. Závodní sezóna

Vyhrála jsi stříbro v posledním závodu sezóny a soutěž o nejlepší zadek. Z čeho máš větší radost?

(Pozn.: Káťa vyhrála 2.místo v Grand Prix Fitness Brno 2016 v kategorii Bikiny Fitness do 164 cm s tím, že patřila k těm menším holkám!! K tomu 1.místo v soutěži o nejhezčí zadeček.)

U nás holek a nejenom u bikin je zadek taková chlouba. Snažíme se na něm nejvíc pracovat, takže když jsem dostala ocenění za nejlepší zadek, byl to hřejivý pocit pro dušičku. Větší pocit uspokojení a zadostiučinění než 2.místo v mojí kategorii. Brala jsem to jenom jako srandu, protože je to taková fun kategorie od sponzorů, ale potěšilo mě to hodně.

Druhé místo bylo super, ale jelikož mi vítězství uniklo o pouhý jeden bod, byla jsem malinkato zklamaná. Nebudu lhát, to zlato je můj velký sen. Ale i stříbra si moc cením a je pro mě velkým povzbuzením a motivací to nevzdat. Beru to tak, že holt ještě nebyl můj čas a aspoň si můžu tenhle cíl schovat pro příští sezónu.

IMG_8691

Co ti to dalo?

Skoro významnější než umístění pro mě byl pocit z prezentace.

Z toho, jak jsem byla připravená, z toho, že jsem viděla a cítila celou tu cestu, kterou mám za sebou. Zúročení všeho toho úsilí, které se proměnilo v tu jednu chvilku na pódiu, kde se porovnávám s ostatními. Bylo to pro mě osobní vítězství a to pro mě má největší hodnotu.

Kolik času jsi celkově přípravě na soutěž obětovala?

Oficiální příprava trvala 23 týdnů. Kdybych ale měla říct, kolik jsem přípravě na závody celkově věnovala, tak je to 365 dní v roce. Je to celoroční životní styl, rozhodně to není 23 týdnů a pak najednou nic. Pro mě to pořád pokračuje i teď.

IMG_8902

Stálo to za to? Když závodní sezóna skončí, není to trochu rozčarování?

To ne. Já to celé věnuji sobě.

Tím, že závodím, mám rok rozdělený na určitá období, která pro mě představují jen krátkodobé cíle nebo mety na celé té trati.

Samozřejmě, že čím víc se blížily závody, tím víc jsem tomu věnovala času, spoustu věcí jsem tomu obětovala a musela jsem se trochu hecovat. Vystupovat ze své komfortní zóny.

Nevnímám to ale tak, že by to mělo stát za to. Není to tak, že bych se pro něco obětovala.

“Dělám to pro sebe a je to můj celoroční životní styl a přístup.”

Důležitá je také vyváženost, tedy žádné šílené výkyvy. Nechci, aby jedna část roku byla absolutním drilem a druhá zase totální leháro.

cinka

3. Děláš to jen kvůli sobě? Co pro tebe tedy znamenají tví sledující?

Primárně se cvičení a stravě věnuju pro sebe. Protože je to má vášeň. Ale lidé, kteří mě sledují přes sociální sítě, jsou pro mě obrovskou motivací a podporou. I pro ně se snažím být co nejlepší, abych ji byla dobrým vzorem a inspirací.

Právě proto, že si uvědomuji, že mám na tyto lidi vliv, záleží mi na tom, aby byl tento vliv pozitivní. Zároveň zpětná vazba od nich, že je inspiruji tím, že s nimi všechno sdílím a že jim pomáhám najít tu jejich cestu… to je pro mě skvělý pocit!

IMG_8763

Dost se to prolíná. Chci se cítit dobře ve svém těle. Chci mít stále nějaké cíle ve svém životě, ke kterým můžu směrovat a díky kterým můžu růst jako člověk. To je podle mě klíč ke štěstí. Pokud budeš stát na místě, budeš se nudit a trápit.

“Smysl života je, když máš na čem pracovat a máš se z čeho těšit.”

To je moje osobní motivace. A fakt, že na této cestě mohu zároveň pomáhat jiným lidem, tomu dává mnohem větší smysl.

cinka

4. Máš s fanoušky nějaké negativní zkušenosti?

Myslíš nějaké hatery?

No, je to dost minimální procento. A když už se někdo takový objeví, tak to ignoruju.

Mám štěstí, že je jich málo. Občas mi někdo něco hanlivého napíše – třeba, že vypadám jako chlap. To si pak říkám, proč má člověk potřebu mi něco takového napsat, ale asi spíš má problém sám se sebou.

Ale mě to nijak negativně neovlivňuje.

cinka

5. Jaké cvičení máš nejradši? A běháš stále?

Mám ráda běhání, ale fitness (jako posilování) je pro mě mnohem víc.

Cvičím mnohem raději ráno nebo odpoledne. Odpoledne a večer už nejsou moje hodiny. Ráno jsem rozhodně produktivnější a mám ráda, když je cvičení první věc, kterou ten den zvládnu.

Ráno je prostě čas, který mám jen pro sebe.

Vstanu, naplánuju si den, nasnídám se, jdu na trénink a hlavně mám čistou hlavu. Takhle mi trénink nejvíc vyhovuje, pak přijdu domů a začnu teprve řešit všechny ostatní věci.

Spousta lidí navíc chodí do fitka po práci, takže většinou je tam kolem páté šesté narváno a to není příjemné.

cinka

6. Co jíš před cvičením a co po něm?

Nemám vyloženě nic konkrétního. Před tréninkem se snažím jíst nějaká komplexnější jídla, kde jsou zastoupeny všechny živiny – bílkoviny, sacharidy a tuky, a která jsou zároveň lehce stravitelná. Jsem zvyklá na určité potraviny, vím, po čem je mi dobře a co na mě funguje.

Nejdůležitější samozřejmě je, jak se člověk stravuje z dlouhodobého hlediska. Podstatné je jídlo na celodenní bázi a nerozhoduje jen to, co si dáš před cvičením.

Ale na druhou stranu tahle dvě jídla můžou, při jejich správné volbě, podpořit výkon a následnou regeneraci. Proto jsem této problematice věnovala celý e-book “Jak jíst PŘED a PO tréninku pro MAXIMÁLNÍ výsledky“.

DSC01584 copy

Před cvičením:

Mým nejčastějším jídlem před cvičením bývají vločky, ovoce, protein, oříšky a někdy lívance. Zkrátka na co dostanu chuť.

Po cvičení:

Po cvičení jím hned, protože mám vždycky hlad. A tady už to řeším víc.

Po tréninku jsou svaly vyčerpané a zároveň je zvýšená inzulínová senzitivita, takže se snažím jíst nějaké lehko stravitelné sacharidy a bílkoviny.

Nejčastěji si s sebou nosím protein a rýžové chlebíčky.

Nyní jsem na reverzní dietě, takže mám příjem kalorií nižší. Až se zvýší, tak si budu s sebou nosit krabičky, kam si dávám třeba batáty na sladko s proteinem nebo rýži s proteinem a džemem.

Měli by tak jíst i ti, kteří cvičením jen hubnou?

Z vlastní zkušenosti si myslím, že to nehraje roli. Lidé dost často řeší nepodstatné detaily. Určitý poměr živin nebo určitá jídla po tréninku samozřejmě mají význam, ale není to to první, o čem by člověk měl přemýšlet.

Nejdůležitější je celkový kalorický příjem a obsah živin za celý den. Nemyslím si, že by na hubnutí mělo vliv to jídlo před a po tréninku.

Před tréninkem bychom měli jíst to, po čem se budeme cítit dobře, aby byl v těle zastoupen glykogen a bylo s čím pracovat. Abychom nebyli plní a unavení.

cinka

7. Tři nejoblíbenější jídla?

Na snídani:

  • zapečené vločky v troubě (vznikne z toho hustá kaše s kůrkou) s jogurtem nebo tvarohem z tofu, které posypu ovocem, oříšky, kokosem nebo skořicí
  • lívance (těsto rozmixuju z banánu a tofu), na které si zase dám čokoládu, kokosy a nějaký ten jogurt, je to tedy skoro to samé jako s vločkami, jen v jiné podobě
  • fazolové brownies – je to taková moje stálice už asi půl roku, je oblíbené i na instagramu pod hashtagem #beaniebykatty Mám vždycky velkou radost, když něco peče a vaří podle mě 🙂 !!!

DSC00632 copy

Na večeři po cvičení:

Jídlo večer po cvičení by podle mě nemělo být nijak odlišné než kdykoliv jindy během dne. Po tréninku by mělo vždy jídlo obsahovat rychle stravitelné sacharidy a bílkoviny kvůli regeneraci svalů a zároveň není dobré jít spát s těžkým žaludkem.

Zvolila bych nějakou nízkotučnější variantu:

  • batáty nebo rýže, pečivo,…
    +
  • bílkoviny dle preferencí – maso, seitan, bílková omeleta,..
  • a volitelně: zelenina – ať už tepelně upravená nebo čerstvá

DSC01590 copy

Takže nejsi nepřítel pečiva?

Nee, já nejsem nepřítel ničeho. 🙂

cinka

8. Co je reverzní dieta?

Reverzní neboli obrácená dieta. Pokud se člověk snaží zhubnout, postupně snižuje kalorický příjem. Pro hubnutí je nezbytný kalorický deficit. Ten je však potřeba zvyšovat a prohlubovat podle toho, jak se na něj tělo adaptuje.

Během diety se upravuje hladina hormonů tím, jak se tělo snaží metabolismus zefektivnit. To je jakýsi obranný mechanismus pro přežití.

A v momentě, kdy člověk dietu ukončí a je spokojený s výsledkem (v mém případě je to závodní forma), je reverzní dieta vhodnou strategií, když nechce nabrat velké množství tuku zpátky a zároveň potřebuje zpátky adaptovat metabolismus a trávení.

Aby se tělo nedostalo do šoku, nastupuje opačný – reverzní – proces. Kalorický deficit se postupně zase snižuje, takže se přidávají kalorie a ubírá se cardio.

Tím si opět navyká trávení, vyrovnávají se hladiny hormonů, tělo to přijímá postupně v průběhu této postupné změny, takže to není žádný skok a kalorie se neuloží do tukových zásob.

cinka

9. Jaké jsou tvé fitness fígle?

Hlavně nehledat ve věcech moc složitosti.

V dnešní době lidé neustále hledají nějaké zázraky, zaručené metody, spekulují o detailech. Například co kdy přesně jíst, v jaké gramáži a v jakých poměrech.

“Lidé zapomínají na ten absolutní základ.”

Člověk řeší, co přesně si dát kolik v kolik hodin, a pak přijde víkend, celé to zapeče, dá si dort, u babičky kachnu s knedlíkem a zmaří celou svoji snahu.

Stačí jíst zdravě, nutričně vyváženě (vzhledem k cílům) a cvičit. Každý ví, co si pod tím má představit. Není nutné se v žádném ohledu přehnaně omezovat.

1

Shrnula bych to do tří bodů:

  1. Řešit jen základ. Jíst zdravě, nutričně vyváženě (vzhledem k cílům) a cvičit.
  2. Být konzistentní. Výsledky nepřijdou za týden. Člověk to musí dělat den po dni. Až po měsících nebo letech uvidí zúročení své práce.
  3. Člověk si musí najít to, co sedí jemu, a nesnažit se kopírovat někoho jiného. Pokud se budeme stravovat a cvičit tak, jak je nám to příjemné a přirozené, jedině pak můžeme takto fungovat dlouhodobě.

Ať máte jakýkoliv cíl, mělo by vás to bavit.

Pokud používáte sílu vůle a každý den se překonáváte, tak se vám to bude příčit a nevydržíte.

“Používat sílu vůle je neefektivní a nepraktické.”

Pokud se tak děje, děláte něco pod tlakem. A to jde jen po určitou dobu. Člověk nemůže pořád tlačit, vždyť se vyčerpá.

Já nic nedělám silou vůle. Jsem ráda, že mě to baví a že žádnou sílu vůle používat nemusím.

cinka

10. Jaký cíl máš ty? Kam míří Katty Veganza?

No, tak tos mě docela dostala.

Bude to znít jako klišé, ale pro mě je samotná cesta cíl.

Mám své cíle, ale jsou to takové drobnůstky, jakási zábava. Baví mě ten proces.

“Užívám si to tak, jak se to děje, a baví mě se zlepšovat.”

Kam to povede, není tak důležité.

Užívám si to teď a tady.

cinka

Díky moc Kátě za rozhovor!

Na konci se mi přiznala, že pro ní rozhovor byl zajímavý, protože se jí v každodenním životě na podobné otázky nikdo neptá, a je dost zvláštní si na takové otázky nahlas zodpovědět.

Zkuste to někdy taky. 🙂

A pokud hledáte další inspiraci, přečtěte si rozhovor 10 otázek pro Peťu Elblovou o cvičení a zdravé stravě.

Díky, že mě čtete!

copy-of-sara

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *